Tento příspěvek obsahuje konkrétní znění návrhů
pozměňovacích návrhů k vládnímu návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými
účinky návykových látek (tisk 828), které zpřísňují úpravu zákazů kouření.
Navazuje tak na předchozí příspěvek s pozměňovacími návrhy k předchozímu vládnímu návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (tisk 508). Z předchozích pozměňovacích návrhů Poslanecká sněmovna přijala zákaz kouření na zastávce a redukovaný zákaz kouření v zoologické zahradě. Rozdílem jediného hlasu nebyl přijat zákaz kouření v automobilu s dětmi. O zákazu kouření v restauraci (úplný zákaz ve vnitřním prostoru, označení zahrádky) se vůbec nehlasovalo kvůli nastavení hlasovací procedury, která pořadím preferovala naopak schválení výjimek, tedy vypuštění úplného zákazu kouření v restauracích. Právě vypuštění úplného zákazu kouření v restauracích bylo důvodem, proč nakonec nebyl schválen celý předchozí návrh zákona.
1.
Zákaz kouření v restauraci (úplný zákaz ve vnitřním prostoru, označení
zahrádky)
K části první hlavě II:
V § 8 odst. 1 písmeno k) zní:
„k) v prostoru provozovny
stravovacích služeb; zákaz se nevztahuje na vnější prostor provozovny
stravovacích služeb nebo jeho část, pokud tento prostor nebo jeho část provozovatel
této provozovny stravovacích služeb ke kouření vyhradí, označí zjevně viditelnou
grafickou značkou „Kouření povoleno“ a zajistí, aby z prostoru ke kouření
vyhrazeného nedocházelo k pronikání kouře do míst, kde je kouření tímto
zákonem zakázáno.“
Odůvodnění:
Hlavním účelem úplného zákazu kouření v provozovně
stravovacích služeb je na jedné straně ochrana před pasivním kouřením, na druhé
straně zajištění práva na bezpečnost a ochranu zdraví při práci
zaměstnanců pracujících v této provozovně. Jeho význam spočívá též
v prevenci kouření dětí a podpoře odvykání závislých kuřáků, kteří chtějí
s kouřením přestat.
Předložený návrh umožňuje čistě
kuřácký vnější prostor (tzv. zahrádky). Rozdíl oproti stávajícímu znění návrhu je
v tom, že vnější prostor bude označen jako nekuřácký nebo kuřácký a v případě
nekuřáckého prostoru bude mít provozovatel lepší možnosti, jak zákaz kouření ve
vnějším prostoru zajistit (nepůjde jen o jeho vnitřní předpis, ale o zákon,
jehož porušením se pachatel dopustí přestupku, stejně jako ve vnitřním prostoru).
Hlavní pozitivní vliv této varianty spočívá v tom, že všechny vnější prostory
nebudou automaticky kuřácké, ale provozovatel bude postaven před volbu, zda
zřídit nekuřácký nebo kuřácký prostor. Díky tomu lze očekávat vznik nekuřáckých
zahrádek, které budou vítané zejména tam, kde součástí zahrádky je dětský koutek.
Tento pozměňovací návrh již byl
projednáván u sněmovního tisku 508. Podpořil jej ústavněprávní výbor Poslanecké
sněmovny coby navrhovatel, výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny coby
garanční výbor a Ministerstvo zdravotnictví. Ve třetím čtení se však o tomto návrhu
vůbec nehlasovalo, protože předtím byl schválen kolizní pozměňovací návrh poslance
Marka Bendy, který úplný zákaz kouření vypustil. Kolizní pozměňovací návrh
poslance Marka Bendy do současného vládního návrhu zapracován nebyl.
Je velmi žádoucí, aby se o tomto
pozměňovacím návrhu v hlasovací proceduře hlasovalo jako o prvním v pořadí.
Jinak by se mohla znovu opakovat situace z 10. 6. 2009 a 25. 5. 2016, kdy
poslanci z důvodu předchozího schválení kolizního pozměňovacího návrhu o
úplném zákazu kouření vůbec nehlasovali (pakliže Ministerstvo zdravotnictví usiluje
o úplný zákaz kouření, mělo by trvat na tom, aby se hlasovalo od nejpřísnější
varianty, kterou představuje tento pozměňovací návrh, po nejmírnější, nikoli
naopak).
Návrh vypouští všeobecnou výjimku
pro vodní dýmky dle pozměňovacího návrhu poslance Martina Plíška, která byla
dne 25. 5. 2016 Poslaneckou sněmovnou na druhý pokus rozdílem jediného hlasu
přijata (výbor pro zdravotnictví k této výjimce zaujal negativní
stanovisko). Vodní dýmky škodí zdraví stejně jako ostatní tabákové výrobky,
není proto důvod je privilegovat, a tím zvyšovat jejich spotřebu. Pokud by se
zákonodárce přesto rozhodl vodní dýmky připustit, lze uvažovat o přijetí výjimky
ve znění pozměňovacího návrhu poslance Václava Zemka, o kterém se dne 25. 5.
2016 opět z důvodu kolize s pozměňovacím návrhem poslance Marka Bendy
nehlasovalo. Tento pozměňovací návrh naplňuje deklarovaný účel ochránit
stávající způsob fungování čajoven, aniž by tím současně přinášel zhoršení i
vůči stávajícímu stavu. Všeobecná výjimka podle návrhu poslance Martina Plíška
by znamenala, že vodní dýmky bude možné kouřit ve všech restauracích, tedy i
těch, které jsou již dnes z rozhodnutí provozovatele nekuřácké, což je
zjevně absurdní. Výjimka podle poslance Václava Zemka by znamenala, že vodní
dýmky bude možné kouřit pouze tam, kde si to provozovatel bude výslovně přát, a
do tohoto prostoru nebudou mít přístup děti (výbor pro zdravotnictví k této
výjimce zaujal pozitivní stanovisko).
2.
Zákaz kouření na vnitřním pracovišti
K části první hlavě I:
V § 2 se na konci písmena p) tečka
nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní:
„q) pracovním prostorem všechny
prostory zaměstnavatele, do nichž má zaměstnanec přístup při plnění pracovních
úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“
K části první hlavě II:
V § 8 odst. 1 se na konci písmena l)
tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno m):
„m) ve vnitřním pracovním prostoru.“
K části první hlavě VIII:
V § 30 odst. 3 se slova „§ 8 odst.
1 písm. e) až g) a k)“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 1 písm. e) až g), k) a m)“.
V § 30 odst. 7 se slova „§ 10 písm.
e), § 19 a § 20 odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 1 písm. m), §
10 písm. e), § 19 a § 20 odst. 1 písm. a)“.
Za ČÁST ČTRNÁCTOU se vkládá nová
ČÁST PATNÁCTÁ, která zní:
„ČÁST PATNÁCTÁ
Změna
zákoníku práce
§ 63
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník
práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č.
261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního
soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č.
126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č.
306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č.
320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č.
427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011
Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb.,
zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona
č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č.
399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č.
101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č.
204/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č.
377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1. V § 103 odst. 1 písm. l) se
slova „na pracovištích“ zrušují.
2. V § 106 odst. 4 písm. e) se
slova „nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření
vystaveni také nekuřáci“ nahrazují slovy „dodržovat zákaz kouření stanovený
zvláštními právními předpisy“.“
Dosavadní ČÁST PATNÁCTÁ se označuje
jako ČÁST ŠESTNÁCTÁ. Dosavadní § 63 se označuje jako § 64.
Odůvodnění:
Navržený zákaz kouření na vnitřních pracovištích naplňuje mezinárodněprávní
závazek České republiky z čl. 8 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické
organizace o kontrole tabáku, který musíme naplnit do 30. 8. 2017.
Současná úprava v zákoníku
práce spočívá pouze v obecném právu zaměstnance na bezpečnost a ochranu
zdraví při práci, povinnosti zaměstnavatele zajistit dodržování zákazu kouření
na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy a povinnosti
zaměstnance nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům
kouření vystaveni také nekuřáci.
Praxe z dnešních restaurací,
ale i jiných pracovišť, kde zaměstnavatel kouření sám svým vnitřním předpisem výslovně
nezakázal, ukázala, že tato úprava efektivní ochranu před pasivním kouřením
nezajišťuje. Absence přímého a úplného zákazu kouření způsobuje problémy
spočívající například ve sporech o prostorové vymezení pracoviště konkrétního
zaměstnance (proto zákon mluví též o „jiných prostorách“) a o časové účinky
zákazu (típnutím cigarety v okamžiku příchodu „nekuřáka“ není zabráněno jeho
vystavení účinkům kouření), v pojmenování okruhu chráněných osob (zužovat
je pouze na „nekuřáky“ by bylo diskriminační) a v tom, že se povinnost nekouřit
vůbec nevztahuje na osoby, které zaměstnanci nejsou (například na hosty
restaurace).
Zaměstnavatelé (a dokonce i stát)
se tak do budoucna vystavují velkému riziku odpovědnosti za újmu na zdraví
způsobenou zaměstnancům.
Kromě toho ve stávajícím § 8 odst. 1
písm. d) zákona č. 379/2005 Sb. platí také veřejnoprávní zákaz kouření v prostorách,
kde jsou pořádána pracovní jednání. Toto ustanovení vládní návrh, který má
zákon č. 379/2005 Sb. nahradit, zcela vypouští.
Aby bylo účinně zajištěno právo
zaměstnance na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, je třeba zachovat
veřejnoprávní zákaz kouření a uvést ho do souladu s úpravou zakotvenou
v zákoníku práce.
Navrhuje se proto zakázat kouření ve
vnitřním pracovním prostoru v tomto zákoně, čímž bude ve spojení s § 103 odst.
1 písm. l) zákoníku práce jasně stanovena skutečně vymahatelná povinnost zaměstnavatele
zajistit dodržování zákazu kouření a povinnost zaměstnanců i třetích osob
tento zákaz respektovat.
Nová definice pracovního prostoru
pro účely tohoto zákona překonává problematické vymezení neurčitých právních
pojmů „pracoviště“ a „jiných prostor“ tak, aby naplňovala účel ustanovení
(zaměstnanec bude před kouřem dostatečně chráněn jak z prostorového, tak
z časového hlediska).
Novelizace § 106 odst. 4 písm. e)
zákoníku práce harmonizuje toto ustanovení jak s navrženým ustanovením
návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, tak s §
103 odst. 1 písm. l) zákoníku práce.
Navrhovaný zákaz se vztahuje pouze
na prostory zaměstnavatele. Nevztahuje se tedy na případy, kdy zaměstnanec
podle § 317 zákoníku práce nepracuje v prostorách zaměstnavatele, ale kdekoliv
jinde, např. u sebe doma.
Dále se navrhuje, aby pravomoc
kontrolního orgánu pro tento případ měly též orgán ochrany veřejného zdraví a
Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Kontrola dodržování
zákazu bude probíhat stejně, jako stávající kontrolní činnost těchto orgánů.
3.
Ochrana obydlí
K části první hlavě II:
V § 8 odst. 1 se na konci písmena l)
tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno m):
„m) ve společné části nemovité věci
v bytovém spoluvlastnictví a společné části v budově ve vlastnictví nebo
ve spoluvlastnictví bytového družstva nebo tak, že kouř bez souhlasu třetí
osoby proniká do jejího obydlí.“
Odůvodnění:
Lidé jsou škodlivým účinkům tabákového kouře nedobrovolně vystavováni nejen na
veřejně přístupných místech a pracovištích, ale i ve svém vlastním obydlí,
kouří-li jim někdo „do okna“ nebo na společné chodbě bytového domu. Jsou tak
porušována jejich základní lidská práva na nedotknutelnost osoby (čl. 7 Listiny
základních práv a svobod), nedotknutelnost obydlí (čl. 12 Listiny základních
práv a svobod), ochranu zdraví (čl. 31 Listiny základních práv a svobod) a
příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny základních práv a svobod).
Současná pouze teoretická možnost
obrátit se na soud soukromoprávní žalobou z imisí je zcela nedostatečná a
nevhodná, a to jak pro poškozené, tak pro škůdce. Nájemce se může též obrátit
na soud soukromoprávní žalobou proti pronajímateli pro porušení jeho povinnosti
zajistit nájemci nerušené užívání bytu. Spor před soudem může zásadním způsobem
rozvrátit sousedské vztahy a vést k závadnému chování proti občanskému soužití.
Soudní řízení v této věci by bylo nepřiměřeně dlouhé (nelze se jím efektivně
bránit proti právě probíhajícímu protiprávnímu jednání), finančně velmi
nákladné (jak pro žalobce, tak pro toho, kdo v řízení neuspěje) a hlavně zcela
zbytečné (zatímco u imisí, jako jsou hluk nebo vibrace, lze hledat „míru
přiměřenou poměrům“, která rozhodně nesmí být vyšší než hygienické limity, v
případě tabákového kouře, který zdraví nezávadnou míru nemá a škodí vždy, je
dokazování v tomto smyslu bezpředmětné).
Kromě obecné ochrany obydlí návrh obsahuje
též výslovný zákaz kouření ve společných částech bytového domu (na chodbě, ve
výtahu atd.). Tento zákaz v některých případech obsahují domovní řády,
jejich vymahatelnost je však bez výslovné zákonné opory včetně sankce velmi
problematická.
Proto je třeba i v tomto případě
nastavit veřejnoprávní pravidlo, které dopředu jasně stanoví, jaké chování není
přípustné, a tím sousedským sporům předejde.
Dodržování zákazu bude kontrolováno
a vymáháno obdobně jako u současného přestupku rušení nočního klidu, tedy
typicky na stížnost poškozeného.
Tento pozměňovací návrh podporuje
Milan Taraba, předseda Sdružení nájemníků ČR.
4.
Zákaz kouření v zoologické zahradě
K části první hlavě II:
V § 8 odst. 1 písmeno l) zní:
„l) v prostoru zoologické zahrady.“
Odůvodnění:
Zoologické zahrady podle zákona č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování
zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických
zahradách), jsou místem navštěvovaným především rodiny s malými dětmi.
Zvláště na velmi navštěvovaných místech, kterými zoologické zahrady jsou, je
kouření velmi obtěžující.
Téměř úplný zákaz kouření již
zavedly například zoologické zahrady v Olomouci a Brně. Naopak pražská
zoologická zahrada kouření omezuje pouze v pavilonech.
Dne 25. 5. 2016 Poslanecká sněmovna
přijala zákaz kouření v zoologické zahradě „s výjimkou vnějších
prostor, které provozovatel zoologické zahrady ke kouření vyhradí“. Tato
výjimka původně navrženou úpravu znehodnocuje, protože provozovateli umožňuje
ke kouření vyhradit celý vnější prostor (nikoli pouze „kuřácké koutky“), což by
v praxi žádnou změnu nepřineslo. Pozměňovací návrh proto vrací znění
tohoto ustanovení dle původního návrhu ústavněprávního výboru Poslanecké
sněmovny.
5.
Zákaz kouření v automobilu s dětmi
K části první hlavě II:
V § 8 odst. 1 se na konci písmena l)
tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno m):
„m) v silničním vozidlu,
v němž se nachází osoba mladší 18 let.“
Odůvodnění: Podle § 858
zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jsou rodiče povinni pečovat o zdraví
svých dětí. Tato péče by se měla mimo jiné projevovat v tom, že své děti
nebudou vystavovat pasivnímu kouření.
Přesto se v praxi vyskytuje řada případů, kdy
jsou děti bezohledně poškozovány. Proto je vhodné zakotvit veřejnoprávní
pravidlo, které kouření jasně zakáže a umožní jeho kontrolu. Ta bude
probíhat zpravidla jako součást silniční kontroly, obdobně jako například
kontrola zákazu držení mobilního telefonu za jízdy.
Zákaz
kouření v automobilech s dětmi platí například v Anglii, Francii, Kanadě,
Austrálii, Itálii a uvažuje o něm řada dalších států.
Silniční vozidlo podle § 2 odst. 1 zákona č. 56/2001
Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č.
168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o
změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je
motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na
pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí.
Návrh též posiluje bezpečnost provozu na pozemních
komunikacích. Zákaz kouření řidičů motorových vozidel za jízdy u nás platil od
18. 7. 1932 do 31. 10. 1951. Vládní nařízení č. 107/1932 Sb. z. a n.,
resp. vládní nařízení č. 203/1935 Sb. z. a n. stanovilo: „Kouřiti za jízdy
jest řidiči motorového vozidla zakázáno. Vůbec musí se řidič vystříhati všeho,
co by odvádělo jeho pozornost od řízení vozidla na úkor bezpečnosti jízdy.“
Obdobný pozměňovací návrh ke
sněmovnímu tisku 508 získal jednohlasně pozitivní stanovisko výboru pro
zdravotnictví Poslanecké sněmovny. Dne 25. 5. 2016 ve třetím čtení nebyl
schválen rozdílem jediného hlasu.
Tento pozměňovací návrh podporuje
ÚAMK – Ústřední automotoklub České republiky (http://www.uamk.cz/item/4342-z%C3%A1kaz-kou%C5%99en%C3%AD-v-aut%C4%9B-it%C3%A1lie-anglie-%C5%99ecko-kypr).
6.
Stavebně oddělený prostor
K části první hlavě II:
V § 10 písmeno a) zní:
„a) zajistit, aby tento prostor byl
prostorově uzavřenou částí stavby, vymezenou podlahou, stropem nebo konstrukcí
krovu a pevnými stěnami s uzavíratelnými stavebními výplněmi, jako jsou okna a
dveře, která neslouží jako průchod do míst, kde je kouření tímto zákonem
zakázáno, která nezaujímá více než 50 % z celkové podlahové plochy veřejně
přístupných prostor a která je v přítomnosti osob, které kouří, vhodnými a
dostatečnými prostředky větrána do prostor mimo stavbu a ve které je zajištěno
v přítomnosti těchto osob uzavření stavebních výplní automatickým zavíracím
systémem tak, aby nedocházelo k pronikání kouře do míst, kde je kouření tímto
zákonem zakázáno,“
Odůvodnění:
„Stavebně oddělený prostor vyhrazený ke kouření“ je v rozporu s první zásadou
Pokynů k čl. 8 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole
tabáku. Neexistuje technické řešení, které by účinně zabránilo pronikání
tabákového kouře z prostoru vyhrazeného ke kouření. Osoby v ostatních částech
tedy nadále budou vystaveny tabákovému kouři.
Pokud se přesto zákonodárce
rozhodne, že tuto výjimku ve zcela minimálním počtu případů připustí, je třeba
pro ni s ohledem na stávající zkušenosti nastavit podmínky, které zajistí, že
skutečně půjde o výjimku, a nikoli o prostředek k obcházení účelu zákona,
jako je tomu nyní (přitom je třeba zdůraznit, že provozovatelé nemají ani
nebudou mít povinnost stavebně oddělené prostory zřizovat).
Aby se nestalo, že stavebně
odděleným prostorem vyhrazeným ke kouření bude téměř celá provozovna a prostory
bude „stavebně oddělovat“ pouze vzduch, kterým se kouř volně šíří, je třeba
doplnit další podmínky. Stavebně oddělený prostor vyhrazený ke kouření:
- nesmí zaujímat více než 50 % z celkové podlahové plochy veřejně přístupných prostor,
- stavební výplně oddělující prostor vyhrazený ke kouření musejí být v přítomnosti osob, které kouří, automatickým zavíracím systémem uzavřeny tak, aby nedocházelo k pronikání kouře do prostor, kde je kouření tímto zákonem zakázáno (podle současného návrhu stavební výplně mohou být trvale otevřeny, což znamená popření smyslu stavebního oddělení); pokud by provozovatelé neměli povinnost mít zavírač dveří, vznikaly by spory o to, do jaké míry mohou být odpovědní za to, že dveře zavřené nebudou (nemohou totiž neustále hlídat, zda dveře nenechala dokořán veřejnost).
7.
Pravomoc obce
K části první hlavě II:
V § 9 odst. 1 se slova „§ 17 odst.
1“ nahrazují slovy „§ 17“.
K části první hlavě IV:
§ 17 zní:
„§ 17
Obecně
závazná vyhláška obce
Obec může obecně závaznou vyhláškou
a) zakázat kouření, zakázat používání
elektronických cigaret a zakázat konzumaci alkoholických nápojů na veřejně
přístupném místě nebo veřejnosti přístupné akci, pokud je toto místo nebo akce
přístupná osobám mladším 18 let,
b) omezit nebo zakázat v určitých dnech nebo
hodinách nebo na určitém místě prodej, podávání a konzumaci alkoholických
nápojů, prodej a podávání tabákových výrobků a elektronických cigaret a kouření
a používání elektronických cigaret v případě konání kulturní, sportovní nebo
jiné společenské akce přístupné veřejnosti.“
K části první hlavě IX:
V § 35 odst. 1 písm. f) se slova „§
17 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 17“.
V § 35 odst. 1 písm. h) se slova „§
17 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 17“.
Odůvodnění:
Navržené znění § 17 nepřiměřeně a bezdůvodně omezuje stávající pravomoc obcí a
zcela nesystémově privileguje tabákové výrobky oproti alkoholickým nápojům.
Pozměňovací návrh sjednocuje
pravomoc obcí regulovat kouření, používání elektronických cigaret a konzumaci
alkoholických nápojů, resp. jejich prodej, tak, jak je nyní stanoveno
v případě alkoholických nápojů.
Judikatura Ústavního soudu České
republiky připouští ústavní pravomoc obcí regulovat kouření na veřejných
prostranstvích (podobně jako místní regulaci konzumace alkoholu, buskingu nebo
nabízení prostituce). Např. publikace Furková,
P., Matějková, L., Rosová, Š. Tvorba obecně závazných vyhlášek. Praktický
průvodce pro obce. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, s. 206 uvádí, že
kromě možnosti regulace kouření na základě § 9a tabákového zákona je možná i
regulace podle § 10 písm. a) obecního zřízení. Vhodnější a návodnější však
je výslovné zakotvení pravomoci v tomto návrhu.
Navíc je vhodné rozšířit pravomoc
obce z veřejných prostranství též na jiná veřejně přístupná místa zákonem zatím
neupravená (např. zoologické zahrady či některé parky, které nejsou veřejným
prostranstvím). Například slovenský zákon č. 377/2004 Z. z., o ochraně
nekuřáků, v § 7 odst. 3 stanoví, že obec může obecně závaznou vyhláškou omezit
nebo zakázat kouření i na jiných veřejně přístupných místech.
8.
Zákaz kouření ve věznici
K části první hlavě II:
V § 8 odst. 1 se na konci písmena
l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno m):
„m) ve vazební věznici, věznici a
ústavu pro výkon zabezpečovací detence s výjimkou vnějších prostor, které ředitel
věznice nebo ředitel ústavu ke kouření vyhradí.“
K části první hlavě VIII:
V § 30 odst. 1 se na konci písmena
g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h) Vězeňská služba České
republiky.“
V § 30 se doplňuje nový odstavec 9,
který zní:
„Vězeňská služba České republiky
vykonává kontrolu dodržování povinnosti stanovené v § 8 odst. 1 písm. m).“
Za ČÁST ČTRNÁCTOU se vkládá nová
ČÁST PATNÁCTÁ a ČÁST ŠESTNÁCTÁ, které zní:
„ČÁST PATNÁCTÁ
Změna
zákona o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů
§ 63
V § 28 odst. 2 písm. o) zákona č. 169/1999
Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, se slova „v místech, kde je to vzhledem k možnému
ohrožení zdraví nekuřáků nebo z protipožárních důvodů ředitelem věznice
zakázáno“ nahrazují slovy „stanovený zvláštními právními předpisy“.
ČÁST
ŠESTNÁCTÁ
Změna
zákona o výkonu vazby
§ 64
Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu
vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č.
3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb.,
zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č.
105/2013 Sb., zákona č. 276/2013 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto:
1. V § 7 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní
odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
2. V § 21 odst. 6 písm. j) se slova
„v místech, kde je to vzhledem k možnému ohrožení zdraví nekuřáků nebo z
protipožárních důvodů ředitelem věznice zakázáno“ nahrazují slovy „stanovený
zvláštními právními předpisy“.“
Dosavadní ČÁST PATNÁCTÁ se označuje
jako ČÁST SEDMNÁCTÁ. Dosavadní § 63 se označuje jako § 65.
Odůvodnění:
Návrh řeší palčivý problém ochrany před pasivním kouřením ve věznicích. Jak
ukazuje aktuální judikatura (např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne
8. 4. 2016, č. j. 34 C 112/2007-335, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne
15. 9. 2011, sp. zn. 31 C 127/2010, rozsudek Městského soudu v Praze rozsudkem
ze dne 15. 9. 2011, č. j. 31 C 176/2010-85, nález Ústavního soudu ze dne 9. 7.
2009, sp. zn. II. ÚS 2379/08), částečná regulace kouření vnitřními řády věznic
nedokáže zajistit, aby vězni nebyli vystavováni pasivnímu kouření. Bylo
prokázáno, že vězni jsou tabákovému kouři vystavováni prakticky všude (v pouze
formálně „nekuřáckých“ celách, v kulturních místnostech i na chodbách). Dochází
tak k zásahu do jejich základních práv na nedotknutelnost osoby (čl. 7 odst. 1
Listiny základních práv a svobod) a na ochranu zdraví (čl. 31 Listiny
základních práv a svobod) a do jejich práva na ochranu osobnosti (§ 81
občanského zákoníku), za což jim může být přiznána také peněžitá satisfakce.
Podle rozsudku Evropského soudu pro
lidská práva ze dne 14. 9. 2010 ve věci Florea
proti Rumunsku (stížnost č. 37186/03) může pasivní kouření ve věznici
představovat dokonce porušení zákazu mučení (čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských
práv a základních svobod).
Stávající § 8 odst. 2 zákona č.
379/2005 Sb. neobsahuje přímý zákaz kouření, ale poněkud vágní povinnost osob
pověřených řízením budovy užívané státním orgánem (tedy i Vězeňskou službou
České republiky) zajistit, aby osoby byly v těchto budovách chráněny před
škodami působenými kouřením. Toto ustanovení vládní návrh, který má zákon č.
379/2005 Sb. nahradit, zcela vypouští.
Z důvodu zajištění ochrany
před pasivním kouřením a předejití dalším negativním soudním rozhodnutím proti
České republice je velmi žádoucí zavést nekuřácké prostředí i ve věznicích,
jako je tomu v řadě států Evropské unie.
Zákaz kouření též zajistí právo na
bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnanců pracujících ve věznicích.
Navrhuje se, aby dodržování zákazu
kouření kontrolovala Vězeňská služba České republiky. Ředitel věznice nebo
ředitel ústavu bude oprávněn ve vnějším prostoru věznice či ústavu vyhradit
místa ke kouření určená.
Tento pozměňovací návrh podporuje
Pavel Zvolánek, předseda Vězeňské duchovenské péče, z. s.
9.
Zákaz kouření ve zdravotnickém zařízení
K části první hlavě II:
V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) ve zdravotnickém zařízení a v
prostorech souvisejících s jeho provozem, s výjimkou stavebně odděleného prostoru
vyhrazeného ke kouření v uzavřeném psychiatrickém oddělení nebo v jiném
zařízení pro léčbu závislostí a vnějšího prostoru vyhrazeného ke kouření,“
Odůvodnění:
Navrhuje se stanovit možnost v areálu zdravotnického zařízení vyhradit vnější
prostor ke kouření tak, jak to navrhoval minulý vládní návrh (sněmovní tisk
508).
Stávající znění návrhu se o vnějším
prostoru vyhrazeném ke kouření nezmiňuje. Vzniká tak sporná otázka, zda se
zákaz kouření má vztahovat na celý vnější prostor bez možnosti výjimky (jak by
se mohlo podávat z jazykového a systematického výkladu), nebo naopak zda
se zákaz kouření na vnější prostor vztahovat vůbec nemá (jak by se mohlo
podávat z důvodové zprávy; pozměňovací návrh, který tuto úpravu přinesl,
však žádné zdůvodnění neobsahuje).
Již dnes některá zdravotnická
zařízení svými provozními řády zakazují kouření v celém areálu (např. Oblastní
Nemocnice Trutnov) nebo s výjimkou vnějších prostor vyhrazených ke kouření
(např. Fakultní nemocnice Hradec Králové). Navrhuje se proto těmto iniciativám
vyjít vstříc a zajistit jednotný právní režim zákazu kouření ve vnitřních
i vnějších prostorách s možností zřídit vnější prostory vyhrazené ke
kouření.
Zpřísnění tabákové legislativy podporuje též
Hnutí DUHA, protože tabákový průmysl poškozuje životní prostředí i zdraví lidí
(ať už při pěstování, zpracování, nebo spotřebě).
Pozměňovací návrhy č. 1 a 5 na návrh poslance Rostislava Vyzuly (ANO) předložil výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny. Všechny pozměňovací návrhy předložil poslanec Rom Kostřica (TOP 09), ale z důvodu procesní chyby ve druhém čtení o nich nebude hlasováno.
Souhlasim, ale budme realiste - myslim, ze lepsi bude o vyjimkach hlasovat najednou a vsechny zamitnout. Jinak zase poslanci schvali nejake Bendovo smradibudky...
OdpovědětVymazatO výjimkách se určitě bude hlasovat jednotlivě a bude jich dlouhá řada, stejně jako minule. Pokud tedy nebude dříve přijat naopak zpřísňující pozměňovací návrh.
VymazatRůzní kuřáčtí rétoři (typicky Benda, Jakl a další) šíří bonmoty: kuřák má ústavně zaručenou svobodu rozhodnout se kouřit, nekuřák má ústavně zaručenou svobodu rozhodnout se utéci. Je třeba učinit přítrž těmto logickým nesmyslům. Logické myšlení má svá pravidla, jež je nutno dodržovat! V demokracii mluvíme o svobodném rozhodování tehdy, když tuto svobodu rozhodování mají všichni. Utíkat mohu kvůli medaili na OH, utíkat před nepřítelem není svobodné rozhodování. Nemohu přece utéci ze zakouřené čekárny na vlak! Snad do kolejiště? Frank Minek
OdpovědětVymazatDěkuji Vám za komentář, souhlasím. Více viz článek Zákaz kouření chrání svobodu.
VymazatVážení nekuřáci a návštěvníci webu. Dne 26.9.2016 jsem odeslal na SŽDC a ČD předžalobní výzvu se žádostí, aby bylo skoncováno s kouřením na místech, kde to dnešní protikuřácký zákon zakazuje, čili pod krytými nástupišti na vlakových nádražích. Vyhlídky do budoucna jsou velmi pochmurné - kuřáci jsou těžce závislí na své droze a nedají pokoj nikdy. Nedodržují stávající zákon, nebudou brát ohled ani na ten nový! Právo na naše vlastní zdraví si my, občané, musíme bohužel vybojovat sami. Bude neodpustitelnou chybou, pokud mě právě v tomto okamžiku necháte bojovat samotného. Velmi by celé věci pomohlo, kdyby každý, kdo nemá srdce v kalhotech, poslal doporučený dopis oběma výše uvedeným společnostem a napsal přibližně toto: "Bydlím ve městě A a dojíždím za prací do města B. Na obou nádražích se kouří pod krytými nástupišti a mě to obtěžuje. Žádám o zjednání nápravy!" Více už není potřeba, vše potřebné jsem již vysvětlil ve svém podání. Věci se bohužel mají tak, že já jsem omezen žalobním petitem, snad mohu vybojovat nekouření v Písku a možná také v Českých Budějovicích, ale těžko mohu do petitu uvádět "všechna nádraží v ČR". Jsem však pevně přesvědčen, že kdyby záhy po mém podání dorazilo k oběma dvěma společnostem další množství stížností stejného obsahu, asi by obě společnosti začaly opravdu jednat pro dobro věci. Hnát věc k soudu znamená pouze odkládat řešení, pravým řešením je začít s okamžitým vykazováním kuřáků z míst, kde se kouřit nesmí! Podání jsem sestavoval rovných 14 hodin a hlavně kvůli úspoře času budu velmi vděčný za jakoukoli podporu. Každý odeslaný dopis by se v následujících dvou měsících počítal. Diskuse je možná na mé e-mailové adrese frankminek@yandex.com a samozřejmě i na těchto stránkách. Stanislav Souhrada, Písek
OdpovědětVymazatV rámci protikuřácké kampaně musím poukázat ještě na jisté psychologické aspekty. V omezeném prostoru nemohu zacházet do podrobností - jedná se pouze o podnět k zamyšlení. U kouření nejde jenom o závislost, ale i o naprosto chybně pojatou osvětovou činnost. Řvát na děti "přestaň zlobit, nebo přijde čert, případně trest" nepomůže nikdy, pokud zlobivé dítě přijímá na sebe mýtus hrdiny. Kuřák je v očích ostatních kuřáků konečně plnohodnotným občanem, když také začne kouřit. Tuto zvrhlou logiku je nutné rozbít především. Dále se zbytečně vyhazují peníze za slogany "Zdravé je nekouřit" - vadí tu předpona ne! Lidi zpravidla ignorují výzvy, podle nichž by měli něco začít dělat obráceně, když je k tomu nic nenutí. A v tomto případě by ještě ke všemu měli najednou začít dobrovolně ustupovat zájmům jiné skupiny osob, a to bez jakékoli protislužby - taková drzost! Obrázky plic zohavených rakovinou se naprosto míjejí účinkem, i když i za ně děkuji - mene tekel. Nějak se ale nedaří to kouření omezovat. Nepodaří, dokud se nezmění převažující smýšlení ve společnosti. Je nutné nahlížet na kuřáka jako na člověka nesvobodného, zotročeného a nesvéprávného, jemuž diktuje jednání droga. Dívat se na něho jako na člověka přistiženého při krádeži v obchodě. Bude nutné sáhnout k poznatkům psychologů a studovat literaturu ke skupinové psychologii, k psychologii davu, k sociální psychologii. Stanislav S., a.k.a. Frank Minek
OdpovědětVymazatJako první na mé stížnosti zareagovala SŽDC. Provedla kontrolu se zcela negativním výsledkem - na nádražích se vůbec nekouří. Tomu lze rozumět tak, že se během vyptávání zaměstnanci polekali možných pracovních následků a všechno zatloukli. Jsou nyní na mém nádraží činěny pokusy o vykazování kuřáků z peronů a veškeré stopy po jejich řádění pečlivě uklízeny. A samozřejmě se nadává na původce stížnosti - kvůli němu máme o práci navíc. SŽDC dále poukazuje na to, že není provozovatelem, takže vlastně nic nemůže dělat - následek majetkových přesunů, na něž zákon proti tabáku nemůže zpětně reagovat. Berte, prosím, na vědomí, že toto je pouze můj komentář, nikoli skutečná několikastránková odpověď, kterou zde pochopitelně nemohu publikovat. Nutno se nyní zamyslet: jaká bude skutečná vymahatelnost (práva na nezakouřené prostředí)? Policie hlídá silnice a pokutuje. Najdou se tací, kteří přesto porušují předpisy, ale 95 % řidičů si dává pozor na dodržování předpisů. U kouření musíme dosáhnout téhož. Oni také musejí být pokutováni, aby byl počet těchto otravů rozšiřujících rakovinu plic zredukován na (ne)přijatelných 5 %. Pokud tohoto nedosáhneme, sebelepší zákon proti tabáku nám nepomůže. Dokonce i Bendovy smradibudky by byly lepší výměnou za vyhnání kuřáků z míst, kde by to zákon zakazoval. Já to vidím velmi černě. Zákon bude perfektní jako vždy. Ústavní soud nám vyloží, že kolečkem zákonodárce mínil čtvereček, ale smrad z cigaret nás bude obtěžovat na veřejných místech i nadále! Frank Minek
OdpovědětVymazatPřeji Vám hodně úspěchů! I jeden člověk může hodně změnit: http://www.rozhlas.cz/hradec/zpravy/_zprava/podari-se-vymytit-koureni-na-nadrazich-zakaz-kontroluji-na-nastupistich-v-tynisti-nad-orlici--1660245.
VymazatJsem velmi nespokojen s novým návrhem zákona, který je tolerantní k E-smradu! Tento E-smrad smrdí jinak, ale je stejně odporný jako normální smrad produkovaný cigaretami. Samozřejmě se všude vytrubuje, jak je E-smrad zdraví prospěšný. Dovoluji si upozornit na článek E-cigarettes affect cells otištěný v Nature 10 APRIL 2014/VOL 508. Velmi stručně uvádím, co v článku stojí: "Odebrali jsme vzorky lidské tkáně z plic a horních cest dýchacích, umístili do živné kultury a vystavili působení tabákového smradu a E-smradu. V obou případech došlo k alarmujícím změnám v normálním růstu buněk. I když změny nebyly totožné, některé podobnosti jsou znepokojující. Upozorňujeme výslovně (my vědci), že se jedná o předběžnou studii a že je nutné provést podrobnější studii, což si vyžádá delšího času." Nature je poctivý časopis a vědci si tady na nic nehrají. Když někde cítím odporný štiplavý smrad pocházející od E-kuřáka, tak si vždycky říkám: Kam by pak najednou zmizel všechen ten dehet a CO? Vždyť je to jako když se nějaká šlapka obleče do normálních šatů - podstata však zůstává stejná... Frank Minek
OdpovědětVymazat